Podzimní čundr s výšlapem na Čáp

(24. -26. 10. 2014)

            Podzimní čundr začal v pátek před 18 hodinou, když Míra a Troll dorazili do Náchoda. Jelikož jsme měli hodinu čas, tak jsme se stavili na rychlé pivko. Cesta vlakem probíhala tradičně, vlak byl opět plný, ale naštěstí jsme seděli. Ve skalách jsme vystoupili a rozhodli jsme se, že se na pivko stavíme ve mlýně. Bohužel jak jsme zjistili, tak bylo zavřeno a tak jsme se rozhodli, že půjdeme zrovna na Kahan. Když jsme tam došli, tak tam naštěstí bylo prázdno a dokonce tam bylo i dřevo na topení.  Takže jsme si rozdělali oheň a začali jsme si chystat večeři. Když jsme měli už něco snědeného, tak se dostavili další trempíci. Když jsme se seznámili, tak jsme se dozvěděli, že ještě nějací lidé mají ještě dorazit. Nakonec večer dorazili ještě další 4. Když jsme se seznámili, tak jsme se začali bavit o všem možným a dozvěděli jsme se, že sedíme se zakladatelem sroubku z T. O. Zlatá Podkova, což nás potěšilo. Nakonec jsme seděli a povídali si asi do čtyř hodin ráno. Pak už jsme šli spát. Vyzkoušel jsem si konečně spaní nahoře a celkem to šlo.

            Ráno jsme vstávali o něco později. Udělali jsme si kafe a snídani. Při té jsme se seznámili se zbytkem trempiku co tam již byli a potom jsme pomohli připravit dřevo na oheň. Pak už nás čekalo jen zabalit si batohy a mohli jsme vyrazit směrem na Čáp, což byl náš hlavní cíl na tomhle čundru. Cestou jsme se stavili v Orlíku na polívku a pivko. Pak už jsme pomalu začali stoupat k nové rozhledně. Vzali jsme to přes Kamenec a později jsme zjistili, že kdybychom to vzali sjezdovkou vzhůru, tak bychom si ušetřili pár kroků. Ale nám to zas až tolik nevadilo. Jen jsme začínali mít obavy o výhled, protože byla pěkná mlha. Ale Míra nás ujišťoval, že tam panoramata vidět budou a tak jsme mu věřili. Nakonec jsme výstup zvládli a nad Bišíkem jsme se začali podivovat, kolik lidí se tam trousí. Nakonec jsme se vyškrábali až pod rozhlednu. Jen Troll si kousek pod vrcholem vzal oddechoví čas a chvilku se posadil a odpočíval. My s Mírou jsme pokračovali a vyškrábali se na vrch rozhledny, kde jsme počkali na Trolla. Míra měl pravdu, panoramata vidět opravdu byli. Jen jsme nechápali, že se tam najednou táhnou takový davy lidí. Když potom dorazil i Troll, tak jsme se chvíli pokochali výhledem a pak už jsme pokračovali dál směr Ostaš. Pod 4ápem jsme se rozhodli, že si dáme pauzu a uděláme si něco k jídlu. Sehnali jsme nějaký dřevo a rozdělali oheň. Po jídle jsme pokračovali směr Dědov. Pak už jsme to vzali údolím Klučanky a pak dál na Ostaš. Tam jsme si objednali pivko a zůstali sedět venku. Když jsme šli, tak se nám zdálo, že je celkem teplo. Ale když jsme tam tak seděli, tak se pěkně ochladilo. A tak jsme se radši zvedli a pokračovali směr Hlavňov k Jirkovi Pod Jasan. Kupodivu jsme se divili, že bylo skoro prázdno a tak jsme se usadili a objednali si pivko. Po chvíli došlo i na naši oblíbenou tlačenku. Pak jsme si dali ještě pár piv a pokecali o dosavadním průběhu čundru. Shodli jsme se na tom, že se zatím dařilo vše, co jsme si vytyčili. Pak jsme ještě probrali to, jak se komu daří v osobním životě a pomalu jsme vyrazili na Doupata. Cestou jsme se stavili u studánky doplnit vodu a pak už jsme šli. Ještě jsme se zastavili pod kopcem na chatě, kde probíhala nějaká oslava narozenin. Chvíli jsme se tam zapovídali a pak už jsme šli opravdu spát.

            Nedělní dáno nás přivítalo pěkným počasím. Troll jako obvykle spal nejdíl. V klidu jsme si připravili snídani a k tomu někdo kafe a někdo čaj. Plán byl takový, že to vezmeme jako před rokem přes Pánův kříž. Jenže Trolla Bolela celý víkend noha a usoudil, že to nedá a tak nám nezbylo nic jiného než to vzít nejkratší cestou do Žďáru na vlak. Jelikož jsme měli dost času, tak jsme nemuseli nikam spěchat. V klidu jsme vyrazili. V Polici jsme se stavili v Ostaši na jedno rychlý a pak jsem si ještě zašel do cukrárny pro zákusek a mohli jsme pokračovat. Když jsme dorazili do Žďáru, tak nám zbývalo dost času, tak jsme se v klidu usadili, odpočívali a začali řešit zimní výroční čundr. Když přijel vlak, tak už nás čekala jen cesta domů. V Náchodě jsem s Trollem vystoupil a Míra pokračoval směr Hradec a dál k domovu. Troll měl chvíli času, než mu jel vlak směr Choceň a dál do Hluboček, tak jsme se rozloučili a tím skončil podzimní čundr.