17-19.5.2013

Jarní čundr na Broumovsku

(17. – 19. 5. 2013)

            Tak je tu konečně pátek a já, tentokrát sám, vyrážím směrem k nádraží, kam v 18 hodin dorazí Míra s Čoldou vlakem. Po jejich příjezdu je mi jasný, že cesta byla veselá, což mi oba potvrzují a dokládají to skoro prázdnou lahví Rumu.  A jelikož máme hodinu do odjezdu vlaku, tak jdeme na nějaké pivko do restaurace Sport. Když se přiblížil čas našeho odjezdu, tak jsme vyrazili na vlak a cesta byla opravdu veselá a zábavná! Po přestupu v Teplicích nad Metují jsme zvládli i poslední úsek vlakem a po vystoupení z vlaku ve skalách jsme nahodili bagáž a vyrazili směrem k mlýnu, kde byla naše další zastávka. Cestou jsme si nabrali čerstvou vodu a po zdárném dosažení našeho prvního cíle jsme si dali pivko a česnečku. Po nějaké době jsme byli vyzváni k zaplacení a tak nás čekala další část naší cesty. A jelikož jsme byli celkem veselý, tak cesta na Kahan uběhla pozoruhodně rychle. Po příchodu ke Kahanu jsme zjistili, že tam je strašný bordel a navíc žádné dřevo. Když jsme nějaké sehnali, tak jsme si rozdělali oheň a udělali něco k snědku. Potom jsme ještě chvíli seděli a kecali a kolem půlnoci jsme se odebrali na kutě.

            Sobotní ráno nás přivítalo deštěm, ale to nám náladu zkazit nemohlo. Po přípravě ranní kávy a snídaně jsme se dali do balení a příprav na další cestu. Mezitím přestalo pršet. Když jsme měli zabaleno a uklizeno, tak jsme vyrazili směrem k Orlíku. Na cestě jsme se zastavili u studánky pro čerstvou vodu a pokračovali jsme. V Orlíku jsme si dali spravováčka a k tomu další česnečku. Po krátkém posezení jsme zaplatili a pokračovali dál směrem k Ostaši. Cestou jsme si dali krátkou pauzu na oblíbeném místě v Teplicích na nádraží. Po té nás čekal další úsek cesty k Jirkovi. Byla to nejnáročnější část cesty, protože nás čekal výstup na Ostaš. Divili jsme se, jak je tam cesta vymletá od vody a celkem podmáčená. Ale i toto jsme zvládli a na Ostaši jsme si dali zaslouženou odměnu v podobě točeného pivka. Chtěli jsme si dát i polívku, ale 3 česnečka už by byla moc a tak já s Mírou jsme si dali langoše pard Čolda zůstal jen u pivka. Po nabrání sil jsme vyrazili na nejnepříjemnější část cesty směrem k Hlavňovu a Pod Jasan. Po cestě z Ostaše jsme to vzali jako vždy hezky přímo přes pole k asfaltce. A tam už začala nejhorší cesta pro každého čundráka, ale věděli jsme, že na jejím konci nás čeká sladká odměna v podobě vřelého pohoštění od Jirky. Takže to bylo k vydržení. Nakonec jsme to zvládli jako vždy v relativní pohodě a v plném počtu, i když ztráty byli povolené. U Jirky Pod Jasanem jsme zabrali místa a hned jsme začali doplňovat tekutiny. Po chvilce jsme si objednali, jako vždy, každý 15dkg tlačenky. Po jejím spořádání jsme si vzali zdejší cancák koukali jsme kolik příspěvků přibylo. Je pravda, že moc jich nebylo. Po jejich prostudování jsme přidali i ten náš.  Po další chvilce debatování o všem ostatním a předběžném domlouvání letního prodlouženého čundru jsme si objednali večeři. Jinak jsme se dohodli, že letní čundr podnikneme v Brdech a to v pravděpodobném termínu od 3. – 7. 7. 2013. Mezitím se hospůdka pěkně zaplnila a začínalo se pomalu hrát a to jsme věděli, že je nejvyšší čas zvednout zadky a vyrazit na poslední úsek dnešního dne směrem na Doupata. Cesta tam byla rychlá a bezproblémová. Po příchodu na místo jsme byli překvapeni pořádkem a dokonce i nějakým dřevem. A tak jsme si rozdělali oheň a ještě chvíli seděli a debatovali. Mezitím jsme si rozdělali spaní a kolem půlnoci pomalu ulehli ke spánku.

            Nedělní probuzení bylo velice příjemné. Přivítala nás modrá obloha a příjemné ranní teploty, které naznačovali, že nás čeká pěkný den. Zatímco Čolda ještě spal, tak jsme si s Mírou uvařili ranní kávu a začali si chystat snídani. Když se Čolda konečně vyklubal ze spacáku, tak já i Míra jsme začínali snídat. Čolda si mezitím uvařil čaj a taky něco posnídal. Pak už nás čekalo balení a příprava na cestu do Žďáru na vlak. Cestou jsme ale měli naplánovanou zastávku v Polici v cukrárně. Když jsme se vypravili na cestu, tak už sluníčko pěkně pálilo a tak jsme na kopci nad Hlavňovem udělali pauzu, abychom se odstrojili a užili si pěkný výhled na prosluněný kraj. Pak už nás čekal sešup do Police. Na náměstí v cukrárně jsme si dali zmrzlinu a až potom jsme zjistili, že vedle v kulturním centru mají Primátora. A protože jsme měli dostatek času, tak jsme si tam na chvíli sedli. Po malém občerstvení jsme opět pokračovali směrem ke Žďáru. Cesta ubíhala rychle tak jsme si užívali sluníčka. Na zastávce ve Žďáru jsme byli akorát včas a měli jsme ještě pár minut k dobru. Těsně před příjezdem vlaku se Čolda rozhodl, že si na přímý vlak do Chocně počká radši tam. A tak jsme se s ním já a Míra rozloučili a pak už nás vlak odvážel směrem k Náchodu. Cestou jsme ještě zbilancovali proběhnutý čundr a konstatovali jsme, že je to prostě paráda, takhle vypadnout a vyčistit si hlavu. Ale to už jsme byli v Náchodě a tak jsem Míru opustil i já a on pokračoval směrem na Starkoč a dál k domovu. Tímto rozloučením a přáním shledání na letním čundru končil náš čundr jarní!